Medaile za brutalitu?

Jako špatný vtip působí informace, že policisté, kteří zasahovali 17. listopadu v Litvínově proti sympatizantům a členům Dělnické strany, budou za tento zákrok vyznamenáni medailí za statečnost.   

Předpokládám, že mezi oceněnými bude i velitel zásahu, jenž bezdůvodně vydal rozkaz k napadení pokojného průvodu, aniž umožnil nechat dokončit jeho původně naplánovanou trasu. Dále pak například policisté, kteří v počtu osmi lidí mlátili osamoceného mladíka u zdi domu, či jiní „hrdinové bez bázně a hany“.

Aby bylo jasno. Vím, že v řadách policie je velmi mnoho slušných a poctivých lidí, kteří zásah, tak jak byl proveden, odsoudili. To ostatně dokládá i velký počet omluvných reakcí od policistů, kteří se za své kolegy upřímně stydí. Co mi však připadá neuvěřitelné je ta skutečnost, že za mlácení protestujících, kteří pouze dávali svůj nesouhlas se zkorumpovaným režimem a politiky typu Íčka Langera, a nechtěli nic jiného, než aby zákony této země platily pro všechny občany bez rozdílu barvy pleti stejně, se budou udělovat medaile.

Stále více se ukazují větší a větší podobnosti bývalého komunistického režimu s tím současným. Stejná arogance moci, stejné totalitní praktiky, stejné potlačování opozičních názorů vrcholících prosadit zákaz nepohodlné politické strany. A v neposlední řadě i oceňování za policejní brutalitu. Máme však naději, a to velkou, že liberální režim dopadne brzy stejně, jako jeho nemilovaný předchůdce.